Irla

Jedním z poměrně známých stereotypů o ženách je to, kolik dokážou utratit za oblečení. Je jasné, že pokud jdou do nějakého značkového obchodu, utratí tam minimálně několik tisíc. To se může zdát skutečně zvláštní, avšak stačí jen, když takový obchod navštívíme a podíváme se na cenovky, abychom pochopili. Ceny oblečení jsou zde totiž bez nadsázky obrovské – za jedno tričko můžeme dát i přes tisíc korun. Je však jasné, že to vyvolává otázku, proč stojí tolik. V první řadě se zde samozřejmě platí za značku, a to tentokrát dvakrát. V první řadě platíme za značku konkrétního oblečení.

Asi všichni víme, že značkové věci stojí mnohem více než neznačkové, a to platí i zde. Musíme tedy počítat s tím, že cena tohoto oblečení bude podstatě větší, než bychom mohli čekat. Ovšem to není to jediné, co platíme. Dále totiž platíme i za značku obchodu samotnou. A ta se také započítává do ceny. Jednoduše řečeno, připlatíme si za to, že můžeme nakupovat v takto exkluzivních podmínkách. Jistě, odpovídají tomu služby i sortiment, avšak je otázkou, zda za to chceme platit. Není tedy překvapením, že zde vše stojí tolik peněz. Otázkou ovšem je, zda je tato cena přiměřená.

Když totiž vezmeme výrobní náklady, zjistíme, že ty jsou v podstatě minimální. Zvláště když vezmeme v úvahu, že i většina skutečně populárních značek oblečení má svou výrobu outsourcovanou do zemí třetího světa, kde mohou zaměstnancům platit mnohem méně a kde se neklade takový důraz na lidská práva. Je proto otázkou, zda je nutné kupovat oblečení v takovýchto obchodech, když v podstatě stejnou kvalitu můžeme za mnohem menší peníze koupit v supermarketech či méně značkových obchodech. Jistě, nebudou tak prestižní a možná ani nebudou odpovídat nejnovějším módním trendům, avšak službu odvedou v podstatě stejnou, avšak za mnohem méně peněz. Je to tedy jeden z dobrých způsobů, jak ušetřit.