Irla

Pokud člověk potřebuje větší sumu peněz a v kapse má, jak se říká, jenom pár šestáků, nejednou to nevyřeší tím, že se uskromní. Protože tím, že jeden omezí výdaje, sice své jmění rozhojní, ovšem ne o tolik, o kolik by chtěl. Víc než svoji výplatu prostě nikdo neušetří, ani kdyby se rozkrájel.

A pokud jsou ony větší peníze potřeba brzy, dříve, než je dotyčný dokáže dát dohromady vlastními silami, nezbývá tomuto vlastně nic jiného, než si je někde půjčit.

Což se lehko řekne, ovšem ne až tak snadnou udělá. Protože zkuste si to, požádat někoho o částku řekněme v řádu statisíců! I kdyby je dotyčný měl, musel by k vám mít věru hodně blízký a vřelý vztah a hodně velkou porci důvěry, aby vám je svěřil. V takové chvíli se i ti nejlepší přátelé nejednou začnou tvářit, že dotyčného žadatele či přímo prosebníka neznají, příbuzní se takovému raději začínají vyhýbat velkým obloukem.

Dotyčný tak nevidí jinou možnost, než se obrátit na banku. Takovouto finanční instituci není těžké najít, protože některou nalezneme nejednou pomalu na každém rohu, jenže jejím nalezením často veškeré úspěchy končí. Protože bankéři mají ruce svázané přesně danými pravidly a kritérii, jež musí každý žadatel bezezbytku splnit, aby se k penězům dostal. A stačí jen jediný sebemenší zádrhel, třeba zdánlivě příliš nízké příjmy, existence jiných půjček nebo záznam v registru dlužníků, absence spoluručitele a podobně, a „je nám líto, ale půjčit vám nemůžeme“.

Bez odvolání.

Ovšem nezoufejte. I v tomto okamžiku je ještě jistá naděje, .

Existuje totiž stále ještě druh hypotéky, který lze získat i v této situaci. I když jde o poměrně velkou sumu peněz, i když i zde chce mít věřitel jistotu, že se jednoho dne se svými penězi zase shledá, i když i zde platí ono známé ‚důvěřuj, ale prověřuj‘, může tu uspět i žadatel, který nemá zase až tak docela čistý štít.

Protože třeba u takové hypotéky bez registru je proces schvalování přece jenom nenáročnější, jednodušší. Nebankovní společnosti jsou totiž flexibilnější a poskytují peníze i těm, kdo by jinde sotva měli šanci. Člověka neprověřují natolik přísně, nekladou na něj tak vysoké nároky. Ovšem i ony chtějí záruky, pročež v takovém případě požadují zástavu nemovitosti. Což je jediná podmínka, již na žadatele kladou. A kdo ji splní, má své jisté. Tedy peníze, jichž se mu dostane. Jež ale bude muset jednou také vrátit, nechce-li o onu zastavenou nemovitost přijít. To přece dá rozum.